Moravskoslezský kraj: tipy na výlety, které stojí za váš čas

Beskydy nabízejí hory, rozhledny a turistiku

Beskydy tvoří přirozenou páteř turistické nabídky Moravskoslezského kraje a kdo se sem jednou vypraví, obvykle se vrací znovu a znovu. Hory sice nedosahují alpských výšek, ale svou členitostí, hlubokými lesy a roztroušenými loukami nabízejí pocit divočiny, který v hustěji osídlených částech Česka jinde těžko najdete. Lysá hora jako nejvyšší vrchol pohoří láká pěší turisty i v zimě, kdy se z jejího vrcholu za jasného počasí otevírá pohled až na Tatry. Výstup není nijak technicky náročný, ale kvůli délce trasy a proměnlivému horskému počasí je potřeba počítat s dostatkem času a vhodným vybavením.

Kdo hledá méně náročnou variantu, může zamířit na Radhošť, kde se snoubí turistika s folklorem a duchovní tradicí valašského kraje. U vrcholové kaple svatého Cyrila a Metoděje i u sochy Radegasta se pravidelně zastavují stovky výletníků, a to jak pěších, tak cyklistů, kteří sem vyrážejí po značených trasách z Pusteven. Právě Pustevny jsou dalším místem, které si Beskydy bez nadsázky žádají navštívit – dřevěné stavby Libušín a Maměnka, postavené podle návrhu Dušana Jurkoviče, patří k nejcennějším ukázkám lidové architektury v regionu a jsou vyhledávaným cílem i mimo hlavní turistickou sezonu.

Neodmylitelnou součástí beskydské nabídky jsou rozhledny, kterých zde stojí hned několik a každá nabízí jiný úhel pohledu na okolní krajinu. Rozhledna na Slavíči u Frenštátu pod Radhoštěm patří k oblíbeným cílům rodinných výletů, protože k ní vede nenáročná trasa vhodná i pro menší děti. Podobně přístupná je i rozhledna na vrchu Prašivá, odkud je vidět nejen na Lysou horu, ale i na slovenské pohoří za hranicemi. Milovníci vyhlídek by neměli minout ani rozhlednu na Kozubové nedaleko Frýdlantu nad Ostravicí, která je oblíbeným výchozím bodem pro delší trasy vedoucí dál do centrálních Beskyd.

Turistika v Beskydech ale neznamená jen výstupy na vrcholy. Region nabízí hustou síť značených stezek různé obtížnosti, které lze kombinovat podle fyzické kondice i časových možností. V létě se hodí kratší okruhy kolem Pustevny nebo procházky údolím řeky Ostravice, v zimě pak oblast slouží i běžkařům a milovníkům sjezdového lyžování, protože středisek s vleky a upravenými sjezdovkami tu najdeme hned několik. Nezanedbatelnou roli hraje i místní gastronomie – valašské koliby a salaše nabízejí tradiční jídla, bryndzu, ovčí sýry i další speciality, které dokážou po náročném výstupu skvěle doplnit energii.

Beskydy tak zůstávají místem, kam se dá vyrazit na jeden den i na celý týden, ať už s dětmi, s partou přátel, nebo o samotě s batohem na zádech.

Štramberk láká na Trúbu a jeskyně

Štramberk patří k místům, která si člověk pamatuje ještě dlouho po návratu z výletu, a to nejen kvůli malebným roubeným domkům, ale hlavně díky dominantě, jež je vidět z dálky už při příjezdu do města. Věž zvaná Trúba je pozůstatkem hradu, který zde stával už ve středověku a bránil obchodní stezky vedoucí přes Moravskou bránu. Dnešní kamenná věž, na kterou se turisté vydávají po úzkém točitém schodišti, nabízí odměnu v podobě widokoyhledu na celé Podbeskydí, hřebeny Beskyd i vrcholky Javorníků. Kdo se rozhodne vystoupat všech schodů až nahoru, ocení zejména jasné dny, kdy je vidět až k slovenským horám.

Pod věží se rozkládá samotné historické centrum Štramberku, které svou atmosférou připomíná spíše horskou vesničku než klasické moravské městečko. Dřevěné domy s doškovými nebo šindelovými střechami, úzké uličky a náměstí plné cukráren nabízejících proslulé štramberské uši vytvářejí prostředí, kde se dá strávit klidně celé odpoledne jen procházkou a fotografováním. Tyto trubkovité, medovníkové sladkosti se staly symbolem města natolik, že jsou pod tímto názvem chráněné jako regionální specialita a dodnes se vyrábí podle tradičních receptur.

Druhým velkým lákadlem Štramberku jsou jeskyně, které se nacházejí v blízkém vápencovém masivu zvaném Kotouč. Nejznámější z nich, Šipka, se zapsala do dějin archeologie díky nálezu pozůstatků neandrtálského dítěte, který zde na konci devatenáctého století učinil profesor Karel Jaroslav Maška. Tento objev patří k nejvýznamnějším pravěkým nálezům na území Moravy a dodnes přitahuje pozornost odborníků i laiků, kteří se zajímají o historii osídlení tohoto regionu. Jeskyně je přístupná návštěvníkům a v její blízkosti jsou umístěny informační tabule přibližující období paleolitu a život tehdejších obyvatel jeskyně.

Okolí Štramberku navíc nabízí spoustu možností pro delší procházky či výlety na kole. Vápencový lom Kotouč, přestože je částečně stále v provozu, je obklopen naučnými stezkami, které vedou kolem zajímavých skalních útvarů a nabízejí pohled na těžbu i geologickou historii pohoří. Milovníci přírody ocení také blízkost chráněné krajinné oblasti Beskydy, kam je ze Štramberku jen kousek a odkud lze pokračovat na další túry.

Výlet do Štramberku je ideální pro rodiny s dětmi i pro páry hledající romantické zákoutí, protože kombinuje historii, přírodu i gastronomické zážitky. Kdo má rád klidnou atmosféru menších měst spojenou s výhledy a dobrodružstvím pod zemí, najde ve Štramberku přesně to, co hledá.

Ostrava zve na Dolní Vítkovice a industriál

Ostrava dnes patří mezi místa, která dokážou návštěvníka překvapit úplně jiným způsobem, než na jaký jsou lidé zvyklí z hor nebo od vody. Místo lesů a rybníků tu čeká industriální krajina, která se během posledních dvou desetiletí proměnila z opuštěného průmyslového areálu v jednu z nejzajímavějších turistických destinací celého Moravskoslezského kraje. Dolní Vítkovice jsou toho nejlepším důkazem – bývalý hutní a těžební komplex, kde se ještě před pár desítkami let tavilo železo a těžilo uhlí, dnes žije úplně novým životem plným kultury, vzdělávání a zážitků pro celé rodiny.

Srdcem areálu je bezesporu Bolt Tower, vyhlídková věž vybudovaná na vrcholu bývalého vysokého pece, odkud se otevírá jedinečný pohled na celou Ostravu i okolní krajinu. Kdo se nebojí výšek, ocení také prosklenou podlahu a možnost projít se doslova nad městem. Právě odsud je nejlépe vidět, jak rozsáhlý celý industriální komplex vlastně je a jak promyšleně se podařilo propojit historii s moderním využitím prostoru.

Nedaleko věže stojí Vysoké pece, které lze navštívit v rámci prohlídky s průvodcem. Trasa vede přímo útrobami bývalého hutního provozu a návštěvníci se tak doslova ocitnou tam, kde ještě donedávna probíhala výroba surového železa. Atmosféra místa je natolik autentická, že si člověk snadno dokáže představit, jak tu kdysi vládal žár, hluk a neustálý provoz. Pro rodiny s dětmi je pak ideální volbou Svět techniky, interaktivní muzeum, kde si malí i velcí návštěvníci mohou vyzkoušet desítky exponatů na vlastní kůži a pochopit fyzikální i technické principy zábavnou formou.

Areál Dolních Vítkovic ale neslouží jen jako muzeum pod širým nebem. Bývalá plynojemna Gong se proměnila v multifunkční sál, kde se konají koncerty, festivaly i společenské akce, a stejně tak celý prostor ožívá během hudebního festivalu Colours of Ostrava, který patří k nejvýznamnějším kulturním událostem v celém regionu. I mimo festivalové termíny je ale procházka areálem zajímavým zážitkem – kombinace rezavého kovu, cihlových staveb a moderní architektury vytváří atmosféru, kterou v jiných částech kraje jen tak nenajdete.

Pro ty, kdo plánují výlet do Ostravy na celý den, se nabízí spojit prohlídku Dolních Vítkovic s procházkou centrem města, kde stojí za pozornost Nová radnice s vyhlídkovou věží nebo klidnější zákoutí Slezskoostravského hradu. Industriální dědictví Ostravy tak nabízí naprosto odlišný typ výletu, než na jaký jsou návštěvníci Moravskoslezského kraje běžně zvyklí, a právě proto by rozhodně nemělo chybět na seznamu míst, která stojí za to jednou navštívit.

Hrad Hukvaldy a zoo s pavími dvory

Zřícenina hradu Hukvaldy patří k nejrozlehlejším hradním komplexům na Moravě a láká návštěvníky nejen svou impozantní siluetou na kopci nad stejnojmennou obcí, ale i pověstí místa, kde se narodil slavný skladatel Leoš Janáček. Procházka k hradu vede příjemným lesem, který je zároveň součástí obory, a už tahle cesta dokáže naladit na odpočinkový den mimo civilizaci. Stoupání není nijak dramatické, zvládnou ho i rodiny s menšími dětmi, a cestou se dá kdykoliv zastavit na jedné z laviček nebo si prohlédnout informační tabule, které přibližují historii šlechtického rodu, jenž hrad kdysi vlastnil.

Samotná zřícenina dnes slouží nejen jako turistický cíl, ale i jako kulisa pro kulturní akce, koncerty a historické slavnosti, které se tu pořádají zejména v letních měsících. Z hradních věží a ochozů se otevírají rozsáhlé výhledy na Beskydy a Moravskoslezské Podhůří, což ocení hlavně milovníci fotografování a romantických zákoutí. Díky své poloze uprostřed lesů působí hrad velmi malebně v každém ročním období – na jaře obklopený čerstvou zelení, v létě plný turistického ruchu, na podzim zahalený mlhou a v zimě pokrytý sněhem, kdy nabízí úplně jinou, tišší atmosféru.

Nedaleko hradu, přímo v oboře, se nachází i menší zookoutek s pavími dvory, který je oblíbeným cílem rodinných výletů. Návštěvníci zde mohou pozorovat volně se pohybující pávy, jejichž pestrobarevná pera a hrdé vykračování dokážou zaujmout děti i dospělé. Kromě pávů je možné v oboře potkat i jiná zvířata, která jsou zvyklá na přítomnost lidí, což z procházky dělá téměř přírodní safari uprostřed moravskoslezské krajiny. Atmosféra tohoto místa je klidná, bez davů a stresu, a právě proto sem lidé rádi jezdí, když chtějí utéct od každodenního shonu.

Celý areál je ideální kombinací historie, přírody a odpočinku, a proto se řadí mezi nejnavštěvovanější výletní cíle v regionu. Cesta k hradu i zpět se dá snadno spojit s procházkou po okolních lesních stezkách, kde jsou k dispozici i odpočinkové plochy s posezením a možností piknikování. V blízkosti obce Hukvaldy najdou návštěvníci také drobné občerstvení a suvenýry, takže výlet lze snadno naplánovat na celý den. Pro rodiny s dětmi je tak návštěva hradu i zookoutku s pavími dvory skvělou volbou, jak strávit víkend aktivně, a přitom si užít krásy přírody i kus historie. Tento výlet se hodí jak pro milovníky historie a architektury, tak pro ty, kteří hledají klidné místo na procházku s dětmi nebo psem, a díky snadné dostupnosti z Ostravy i Frýdku-Místku patří k nejoblíbenějším destinacím v Moravskoslezském kraji.

Radhošť a Pustevny s pohádkovými sochami

Beskydy nabízejí jen málo míst, která by dokázala spojit malebnou přírodu, lidové pověsti a architektonickou originalitu tak jako hora Radhošť a nedaleké Pustevny. Tento výlet patří k nejoblíbenějším v celém Moravskoslezském kraji, a to nejen díky nádherným výhledům, ale také díky pohádkové atmosféře, kterou dotváří dřevěné stavby a kamenné sochy roztroušené po okolí.

Cesta na Pustevny obvykle začíná v Trojanovicích nebo Prostřední Bečvě, odkud vede na hřeben lanovka. Kdo dává přednost pěší turistice, může se vydat některou z lesních cest, které nabízejí příjemnou procházku beskydskou přírodou plnou jehličnatých lesů a horských luk. Samotné Pustevny jsou proslulé především unikátními dřevěnými stavbami – hotelem Maměnka a jídelnou Libušín, jejichž architektura v secesním stylu inspirovaném lidovým stavitelstvím vytváří kouzelnou kulisu jako z pohádkového příběhu. Libušín je navíc po rekonstrukci opět otevřený a láká na tradiční kuchyni i posezení s výhledem do kraje.

Nedaleko staveb stojí i socha Radegasta, boha slunce a úrody, kterou v šedesátých letech vytvořil sochař Albín Polášek. Tato monumentální dřevořezba je dnes jedním z nejfotografovanějších míst na trase a symbolem celé oblasti. Nedaleko lze narazit i na kapli Cyrila a Metoděje, která navazuje na duchovní odkaz Radhoště, tedy hory spojené s legendami o slovanských věrozvěstech i starých pohanských obřadech.

Z Pusteven vede hřebenová cesta přímo na vrchol Radhoště, který dosahuje výšky 1129 metrů. Výstup je nenáročný a i méně zdatní turisté ho zvládnou v pohodovém tempu. Cestou se otevírají výhledy na okolní vrcholky Beskyd i vzdálenější panoramata Moravskoslezského kraje. Na samotném vrcholu stojí zmíněná kaple i pomník Cyrila a Metoděje, který připomíná misii soluňských bratří na Moravu. Místo je opředeno pověstmi o starých Slovanech, kteří zde měli uctívat své bohy, což dodává celé lokalitě zvláštní, tajemnou atmosféru.

Okolí Radhoště a Pusteven je ideální pro rodinný výlet i pro ty, kteří hledají klidnou procházku spojenou s poznáváním folkloru a historie. Kromě turistiky zde návštěvníci ocení také možnost občerstvení v horských chatách, odkud lze pozorovat západ slunce nad hřebeny hor. V zimě se oblast mění v oblíbené lyžařské středisko, zatímco v létě láká na pěší túry i cykloturistiku.

Výlet na Radhošť a Pustevny je tak ukázkou toho, jak dokáže Moravskoslezský kraj propojit přírodní krásy s bohatou kulturní tradicí. Pohádkové sochy, dřevěné stavby i duchovní odkaz dávných dějin činí z tohoto místa jeden z nejvýznamnějších turistických cílů celého regionu.

Moravskoslezský kraj je jako kniha s mnoha kapitolami – hory vyprávějí o síle, průmyslová minulost o vytrvalosti a řeky o proudu času, a kdo se vydá na výlet, čte příběh, který nikdy nekončí.

Bohumil Kadlec

Slezskoostravský hrad a moderní kulturní akce

Slezskoostravský hrad v Ostravě patří k místům, která dokazují, že historie a moderní zábava se dokážou skvěle doplňovat. Hrad stojí na soutoku Ostravice a Lučiny a jeho historie sahá až do 13. století, kdy sloužil jako strážní bod na hranici mezi Moravou a Slezskem. Během staletí prošel řadou proměn – z gotické pevnosti se stal renesanční sídlo, později sloužil jako sklad uhlí a téměř upadl v zapomnění, než ho na konci 20. a začátku 21. století čekala rozsáhlá rekonstrukce. Dnes je z něj živoucí kulturní centrum, které přitahuje návštěvníky z celého Moravskoslezského kraje i turisty z jiných částí republiky.

Kdo si na hrad vyšlápne, ocení nejen výhled na řeku a okolní krajinu, ale také možnost prohlédnout si expozice věnované středověku, těžbě uhlí a životu v regionu. Interaktivní prvky, mučicí komnata i repliky zbraní a zbrojí dělají z prohlídky zajímavý zážitek pro rodiny s dětmi. Hrad tak funguje jako výletní cíl, kde se historie stává hmatatelnou a kde si návštěvníci mohou vyzkoušet i některé řemeslné aktivity nebo se zapojit do doprovodných programů.

Co ale dělá Slezskoostravský hrad skutečně výjimečným, je jeho role hostitele největších kulturních akcí v regionu. Právě zde se totiž koná legendární hudební festival Colours of Ostrava, který každoročně přiláká desetitisíce návštěvníků nejen z Česka, ale i ze zahraničí. Areál hradu a přilehlé Dolní Vítkovice se během festivalu promění v pulzující hudební scénu, kde vystupují světové hvězdy i český interpreti napříč žánry. Kombinace industriální architektury, středověkých hradních zdí a moderní hudby vytváří atmosféru, kterou v jiných částech republiky jen těžko najdete.

Kromě velkých letních festivalů hostí hrad i menší akce během celého roku – od historických slavností přes trhy až po vánoční programy s doprovodným kulturním vyžitím. Pro rodiny s dětmi jsou oblíbené tematické víkendy, kdy se nádvoří promění v místo plné rytířských turnajů, ukázek řemesel a divadelních představení. Díky tomu si hrad udržuje návštěvnost po celý rok, nejen v období letních festivalů.

Výhodou hradu je také jeho umístění v blízkosti centra Ostravy, takže návštěvu lze snadno zkombinovat s prohlídkou dalších památek či industriálních zajímavostí, jako jsou právě Dolní Vítkovice s Bolt Tower nebo Landek Park. Pro ty, kdo plánují výlet po Moravskoslezském kraji, představuje Slezskoostravský hrad ideální výchozí bod – kombinuje historii, kulturu i moderní zážitky na jednom místě a nabízí zastavení, které stojí za to zařadit do itineráře bez ohledu na roční období.

Karlova Studánka a lázeňská procházka horami

Karlova Studánka patří mezi místa, kam se člověk vrací nejen kvůli léčivému vzduchu, ale i kvůli té zvláštní klidné atmosféře, kterou dokážou nabídnout jen horské lázně schované v hlubokém údolí Jeseníků. Toto nejmenší lázeňské město v České republice leží v srdci Hrubého Jeseníku, obklopené hustými smrkovými lesy, a už samotná cesta sem, ať už autem klikatící se serpentinami, nebo pěšky od Vrbna pod Pradědem, působí jako pozvolný přechod od civilizace k přírodě. Vzduch je tu skutečně jiný – čistý, provoněný jehličím, a není náhodou, že se Karlova Studánka proslavila právě díky svým klimatickým podmínkám, které se využívají k léčbě dýchacích cest už od 19. století.

Procházka lázeňským areálem je sama o sobě zážitkem. Secesní budovy, upravené parky s vzácnými dřevinami a dřevěné kolonády vytvářejí dojem, že čas se tu zastavil o pár desítek let zpátky. Návštěvníci si mohou prohlédnout Zámeček, bývalé lovecké sídlo Lichtenštejnů, nebo se zastavit u studánky, po které je celé místo pojmenováno a jejíž voda byla kdysi považována za léčivou. Kolem lázeňského centra vede množství upravených cest, na kterých je radost se jen tak courat bez konkrétního cíle a nechat na sebe působit tu horskou pohodu.

Kdo má chuť na trochu náročnější výlet, může se z Karlovy Studánky vydat směrem k Ovčárně nebo dál na Praděd, nejvyšší horu Moravskoslezského kraje i celé Moravy. Trasa vede převážně lesem, postupně řídne a otevírá se do horské krajiny s typickou jesenickou vegetací, kde v létě kvetou hořce a v zimě se tu tvoří působivé námrazové útvary na stromech. Výstup není extrémně obtížný, ale je potřeba počítat s převýšením a proměnlivým horským počasím, které v Jeseníkách umí překvapit i zkušené turisty.

Pro rodiny s dětmi nebo pro ty, kdo preferují klidnější tempo, jsou ideální kratší okruhy kolem lázní, například k Vodopádům Bílé Opavy, které patří k nejkrásnějším přírodním scenériím v celém regionu. Cesta podél řeky vede malebným roklím, kde voda přeskakuje přes žulové balvany a vytváří menší i větší kaskády. V létě je tu příjemný chládek, v zimě zase zamrzlé vodopády lákají fotografy z celé republiky.

Karlova Studánka je tak ideálním výchozím bodem pro ty, kdo chtějí spojit odpočinek s aktivním pohybem v přírodě. Ať už si člověk vybere jen krátkou procházku lázeňským parkem, nebo se rozhodne pro celodenní výlet na hřebeny Jeseníků, vždy si odtud odnese pocit, že načerpal something z té特vzácné horské energie, kterou toto místo nabízí už po celá staletí.

Zámek Frydlant nad Ostravicí a okolí

Frýdlant nad Ostravicí patří k místům, která si člověk zamiluje na první pohled, a to hlavně díky poloze na rozhraní Beskyd a Ostravské pánve. Dominantou celého městečka je bezesporu zámek, který se vypíná na skalním ostrohu nad řekou Ostravicí a svým romantickým vzhledem připomíná spíše kulisu z pohádky než skutečnou historickou stavbu. Původně zde stál gotický hrad, který v průběhu staletí prošel řadou přestaveb, až se z něj stalo novogotické sídlo, jaké dnes návštěvníci obdivují. Za současnou podobu zámku vděčíme především rodu Larisch-Mönnichů, kteří jej nechali na přelomu 19. a 20. století přestavět do romantického stylu s věžičkami, arkádami a rozlehlým anglickým parkem.

Interiéry zámku jsou přístupné veřejnosti a prohlídkové trasy nabízejí pohled do reprezentačních místností, knihovny i soukromých apartmánů posledních majitelů. Zajímavostí je, že mobiliář z velké části zůstal zachovaný, takže se návštěvníci mohou skutečně vžít do atmosféry šlechtického sídla z počátku minulého století. Kromě klasických prohlídek zámek pořádá také tematické akce, noční prohlídky s lampiony či adventní trhy, které lákají rodiny s dětmi i milovníky historie z celého kraje.

Kolem zámku se rozkládá rozlehlý park, který je ideálním místem pro odpočinek po prohlídce. Procházka mezi vzrostlými stromy, kolem rybníčků a drobných zákoutí nabízí klid a pohodu, a to i v hlavní turistické sezóně. Park přímo navazuje na centrum města, takže je snadné kombinovat návštěvu zámku s procházkou po náměstí, kde najdete útulné kavárny i drobné obchůdky s regionálními produkty.

Frýdlant nad Ostravicí je ale zajímavý i jako výchozí bod pro výlety do okolí. Přímo z města vedou turistické trasy do Beskyd, ať už směrem na Lysou horu, nejvyšší vrchol pohoří, nebo na méně náročné vyhlídkové body jako Ondřejník, odkud je za jasného počasí vidět na celou Moravskoslezskou pánev i vzdálenější vrcholky Beskyd. Milovníci cyklistiky ocení síť cyklostezek podél řeky Ostravice, které jsou vhodné i pro rodiny s malými dětmi.

V okolí Frýdlantu stojí za zmínku také obec Ostravice se svou přehradou, oblíbeným cílem letních výletů za koupáním a vodními sporty, nebo blízké lázeňské městečko Frýdek-Místek s vlastním zámkem a historickým jádrem. Kdo má rád aktivní odpočinek, může využít i lyžařská střediska v okolí, která v zimní sezóně nabízejí sjezdovky různé obtížnosti.

Návštěva Frýdlantu nad Ostravicí tak nabízí ideální kombinaci historie, přírody a aktivního odpočinku, což z něj dělá jeden z nejvyhledávanějších tipů na výlet v Moravskoslezském kraji, ať už plánujete jednodenní vyjížďku, nebo delší pobyt s možností poznávat širší okolí Beskyd.

Muzeum Těšínska a historie regionu

Muzeum Těšínska patří k místům, která by si na svém výletním seznamu po Moravskoslezském kraji neměl nechat ujít nikdo, kdo se zajímá o pestrou a místy i pohnutou historii Těšínského Slezska. Instituce sídlí v Českém Těšíně a spravuje také řadu poboček roztroušených po celém regionu, takže návštěvník má možnost poznat historii oblasti hned na několika místech najednou. Hlavní budova muzea nabízí stálou expozici, která mapuje vývoj Těšínska od pravěku přes středověké osídlení, dobu knížectví těšínských Piastovců, až po bouřlivé dvacáté století, kdy bylo území rozděleno mezi Československo a Polsko. Právě toto rozdělení z roku 1920 a následné spory o Zaolží patří k tématům, která muzeum zpracovává s velkým důrazem na objektivitu a dokumentární hodnotu, což ocení i návštěvníci, kteří se o historii regionu zajímají hlouběji.

Kromě hlavní budovy stojí za pozornost i pobočka věnovaná loutkářství a Muzeum Těšínska rovněž spravuje objekty jako Archeopark Chotěbuz, kde lze na vlastní oči vidět rekonstrukci raně středověkého hradiska. Toto místo je oblíbeným cílem rodinných výletů, protože kombinuje autentické archeologické nálezy s interaktivními prvky, díky nimž si i menší děti dokážou představit, jak vypadal každodenní život našich předků. Archeopark je otevřen sezónně, a proto je vhodné si před cestou ověřit aktuální otevírací dobu.

Návštěva Muzea Těšínska je ideálním doplňkem procházky historickým centrem Českého Těšína nebo protějšího polského Cieszyna, který od českého města dělí jen řeka Olše. Tato hranice, dnes již jen symbolická díky Schengenskému prostoru, je sama o sobě zajímavým historickým fenoménem a mnoho turistů ji rádo přejde pěšky, aby na vlastní kůži zažili, jak úzce jsou obě města propojena a přitom jak odlišný osud je v minulosti potkal. Muzeum nabízí i tematické prohlídky a přednášky, které přibližují místní lidové zvyky, tradiční řemesla i specifický jazykový a kulturní ráz Těšínska, kde se po staletí prolínaly české, polské i německé vlivy.

Pro milovníky industriální historie je zajímavá i expozice věnovaná rozvoji těžkého průmyslu v regionu, který úzce souvisí s blízkostí Ostravska. Muzeum Těšínska tak nabízí ucelený pohled na to, jak se oblast postupně měnila z agrárního kraje na průmyslovou oblast s bohatou hornickou a hutnickou tradicí. Výlet do Českého Těšína lze snadno spojit i s návštěvou zámeckého parku nebo procházkou podél řeky, čímž si návštěvník užije nejen kulturní, ale i přírodní stránku tohoto koutu Moravskoslezského kraje.

Lysá hora jako výzva pro turisty

Lysá hora se právem řadí mezi nejvyhledávanější cíle turistických výletů v Moravskoslezském kraji a pro mnohé návštěvníky představuje symbol Beskyd jako takových. Se svými 1323 metry nadmořské výšky je nejvyšší horou celých Moravskoslezských Beskyd a láká jak zkušené horaly, tak rodiny s dětmi, které si chtějí vyzkoušet, jaké to je stanout na střeše tohoto pohoří. Cesta na vrchol není nikterak triviální procházkou, a právě proto se o Lysé hoře mluví jako o výzvě, kterou by si měl vyzkoušet každý, kdo má rád pohyb v přírodě a nebojí se náročnějšího stoupání.

Výchozích bodů k výstupu existuje hned několik, přičemž nejoblíbenější trasy vedou z Ostravice, z Bílé nebo z Malenovic. Každá z těchto cest má svůj specifický charakter – některé jsou delší, ale pozvolnější, jiné kratší, zato podstatně strmější. Trasa z Ostravice přes Zimný potok patří mezi klasiku, kterou volí většina turistů, protože nabízí dobře značenou cestu lesním porostem s postupně se otevírajícími výhledy do okolí. Kdo hledá fyzicky náročnější variantu, může zvolit výstup přes Kobylanku nebo Salajku, kde je převýšení citelnější a trasa prověří i zdatnější chodce.

Na samotném vrcholu turisty čeká nejen rozhledna, ale především panoramatický výhled na celé Beskydy, Vsetínské vrchy i vzdálenější slovenské pohoří, což za jasného počasí patří k nezapomenutelným zážitkům. Rozhledna byla v minulosti několikrát přestavována a dnes nabízí moderní zázemí, díky kterému si výstup mohou užít i méně otužilí návštěvníci. V blízkosti vrcholu se nachází také meteorologická stanice, která dokresluje atmosféru drsnějšího horského prostředí, jež se na Lysé hoře může projevit i uprostřed léta – silný vítr a rychlé změny počasí zde nejsou žádnou výjimkou.

Právě proměnlivé klima je jedním z důvodů, proč se výstup na Lysou horu považuje za skutečnou výzvu. Turisté by neměli podcenit vhodnou obuv, dostatek tekutin a alespoň základní sledování předpovědi počasí, protože podmínky se mohou měnit velmi rychle. Zimní období pak přináší úplně jinou zkušenost – zasněžené stráně lákají běžkaře i milovníky zimní turistiky, avšak vyžadují ještě větší opatrnost.

Pro rodiny s dětmi je vhodné zvolit pozvolnější trasy a počítat s delším časem na zdolání trasy, zatímco zkušení turisté často kombinují výstup na Lysou horu s dalšími vrcholy Beskyd v rámci vícedenního putování. Nezanedbatelnou výhodou je i blízkost turistických chat a občerstvení, kde si lze po náročném výstupu odpočinout a načerpat síly na zpáteční cestu. Lysá hora tak zůstává symbolem toho, proč se do Moravskoslezského kraje vyplatí vydat za turistikou – nabízí totiž spojení fyzické výzvy, krásné přírody i pocitu zadostiučinění po dosažení vrcholu.

Baziliky a poutní místa v Frýdku

Frýdek-Místek, přesněji jeho starší část Frýdek, patří k místům, která si zaslouží pozornost každého, kdo se vydává na výlet do Moravskoslezského kraje a hledá cíl s duchovním rozměrem i architektonickou hodnotou. Dominantou tohoto místa je bazilika Navštívení Panny Marie, jedna z nejvýznamnějších poutních svatyní v celém kraji, která se pyšní titulem bazilika minor udělovaným papežem jen výjimečným kostelům s hlubokou historií a duchovním významem. Tento titul dokládá, že se nejedná o obyčejný farní kostel, ale o místo, kam už po staletí míří poutníci nejen z blízkého okolí, ale i z celé Moravy a Slezska.

Historie poutního místa ve Frýdku sahá až do 17. století, kdy zde vznikla malá kaple postavená na místě zázračného uzdravení. Postupem času se z ní stal rozsáhlý chrámový komplex, který dodnes tvoří srdce města. Barokní architektura baziliky s bohatě zdobeným interiérem, freskami a oltáři patří k tomu nejcennějšímu, co lze v regionu na poli sakrálního umění vidět. Návštěvníci oceňují zejména atmosféru klidu a ztišení, kterou toto místo i přes svou popularitu dokáže nabídnout, ať už přijedou v rámci organizované pouti, nebo jen na krátkou soukromou návštěvu během výletu po kraji.

Kolem baziliky se rozkládá i menší poutní areál, který zahrnuje kapli Panny Marie Frýdecké, ambity s freskami a historické schodiště, po kterém kdysi stoupali poutníci s modlitbou na rtech. Celý komplex je dodnes živým místem, kde se konají pravidelné bohoslužby, poutě i kulturní akce spojené s duchovní hudbou. Pro návštěvníky, kteří plánují výlet po Moravskoslezském kraji, představuje Frýdek ideální zastávku na cestě mezi Beskydy a Ostravou, protože kombinuje kulturní zážitek s možností krátké procházky historickým centrem.

Nedaleko baziliky stojí za zmínku i frýdecký zámek, který spolu s poutním areálem tvoří ucelený historický celek. Zámek, dnes sídlo muzea, nabízí pohled na region z jiného úhlu – přes šlechtickou historii a život na frýdecko-místeckém panství. Kombinace návštěvy baziliky a zámku tak dá výletníkům ucelenou představu o tom, jak se toto místo vyvíjelo od středověku až po současnost.

Pro ty, kdo plánují delší cestu po poutních místech Moravskoslezského kraje, může být Frýdek jen prvním zastavením. V okolí se nachází i další sakrální památky, kaple a kostely roztroušené po beskydských vesnicích, ale právě frýdecká bazilika zůstává symbolem duchovního významu celého regionu. Návštěva tohoto místa tak nabízí nejen estetický zážitek z barokní architektury, ale i příležitost zastavit se, zpomalit a načerpat klid uprostřed rušného programu výletu po kraji.

Cyklostezky podél řeky Ostravice a Odry

Řeka Ostravice a Odra tvoří páteř jedné z nejpříjemnějších cyklotras v Moravskoslezském kraji a kdo hledá tip na výlet, který spojí pohyb v přírodě s poznáváním industriální historie regionu, měl by na ni rozhodně vyrazit. Cyklostezka podél Ostravice začíná v podstatě u pramene v Beskydech a vine se malebnou krajinou přes Frýdek-Místek, kde je trasa vedená přímo podél koryta řeky a nabízí výhledy na jezy, lávky i zeleň, která kontrastuje s blízkostí města. Odtud stezka pokračuje dál na sever směrem k Ostravě, kde se náhle mění charakter okolí – z klidné podhorské přírody se stává industriální panorama s vysokými pecemi Dolní oblasti Vítkovice, které jsou z cyklostezky výborně vidět a tvoří jeden z nejfotogeničtějších úseků celé trasy.

Právě soutok Ostravice a Odry v centru Ostravy patří k místům, která by si žádný cyklista neměl nechat ujít. Tento bod, kde se obě řeky spojují, je symbolicky vnímán i jako pomyslná hranice mezi historickou Moravou a Slezskem, a stezka je zde vybavena odpočinkovými místy s lavičkami a informačními tabulemi, které přibližují historii i přírodní hodnoty okolí. Odtud lze pokračovat podél Odry dál směrem na sever, kde krajina postupně houstne zelení a stezka míjí rybníky, mokřady i menší lesíky, jež jsou domovem vodních ptáků a dalších druhů, kterým se v blízkosti města nečekaně daří.

Celá trasa je vhodná jak pro rodiny s dětmi, tak pro zkušenější cyklisty, kteří chtějí ujet delší úsek – povrch je totiž převážně asfaltový a bezbariérový, což ocení i lidé na kolečkových bruslích nebo s kočárky. Stezka je značená a napojuje se na širší síť cyklotras Moravskoslezského kraje, takže je možné plánovat výlety s návazností na Beskydy, Poodří nebo směrem do Polska podél Odry. Během jízdy lze narazit na několik menších občerstvení, kaváren i restaurací, kde si cyklisté mohou odpočinout a doplnit síly, než budou pokračovat dál.

Zajímavostí je také to, že trasa podél obou řek prochází místy, která připomínají bohatou průmyslovou minulost kraje – míjí bývalé hutě, mosty a technické památky, jež dnes slouží spíše jako connektor mezi přírodou a městem než jako aktivní provozy. Pro milovníky fotografie je tak tato cyklostezka ideální kombinací industriálního neseriózna a přírodní idyly, kterou lze zachytit obzvlášť při západu slunce, kdy se vysoké pece i vodní hladina zbarví do teplých odstínů.

Pokud plánujete celodenní výlet, doporučuje se kombinovat jízdu na kole s prohlídkou Dolní oblasti Vítkovice nebo návštěvou Ostravského zoo, které leží v docházkové vzdálenosti od stezky. Díky návaznosti na další cyklotrasy v kraji je možné si trasu prodloužit i o desítky kilometrů, a tak si každý, ať už hledá krátkou vyjížďku, nebo náročnější celodenní putování, najde tu svou variantu podél řek Ostravice a Odry.