Písničky Tomáše Kluse: Příběhy, které spojují generace

Nejznámější hity Tomáše Kluse

Tomáš Klus patří mezi nejvýraznější osobnosti české hudební scény a jeho písně se těší mimořádné oblibě už více než patnáct let. Mezi jeho nejznámější skladby bezpochyby patří Nina, která se stala okamžitým hitem ihned po vydání a dodnes patří k nejžádanějším písním na koncertech. Tato emotivní balada o lásce oslovila široké publikum svou upřímností a poetickým textem.

Další významnou skladbou v Klusově repertoáru je Pánu bohu do oken, která představuje kritickou sondu do společnosti a vyniká charakteristickým propojením folku s moderními prvky. Píseň Marie zase dokázala, že Klus umí mistrně pracovat s českým jazykem a vytvářet příběhy, které se dotýkají posluchačů napříč generacemi.

Nezapomenutelným hitem se stala také skladba Do nebe, která kombinuje chytlavou melodii s hlubokým textem o lidských vztazích a životních hodnotách. Píseň Sibyla představuje další důkaz Klusovy textařské zručnosti, kde pomocí metafor a poetických obrazů vypráví příběh o hledání vlastní identity a smyslu života.

V roce 2009 dobyla česká rádia píseň Chybíš, která se stala hymnou zamilovaných a dodnes patří k nejvyhledávanějším skladbám na streamovacích platformách. Následovala série úspěšných hitů jako Pocity, Až a Pánubohudooken, které upevnily Klusovu pozici mezi špičkou české hudební scény.

Nelze opomenout ani píseň Proměna, která se díky své společenské angažovanosti stala jakýmsi manifestem mladé generace. Text písně reflektuje aktuální společenské problémy a vyzývá k aktivnímu přístupu k životu. Skladba JdeVoZem pak představuje další milník v Klusově tvorbě, kde kombinuje folk s prvky rapu a vytváří tak jedinečný hudební hybrid.

Mezi fanoušky velmi oblíbená je také píseň Tam u dvou srdcí, která vyniká svojí intimní atmosférou a poetickým textem o lásce. Podobně působivá je i balada Víla, kde Klus prokazuje svůj cit pro melodii a schopnost vyprávět příběhy prostřednictvím hudby.

V posledních letech zaujaly písně jako Cesta z města nebo Napojen, které reflektují současné společenské trendy a problémy moderního života. Klus v nich prokazuje, že dokáže držet krok s dobou, aniž by ztratil svůj charakteristický rukopis a autenticitu. Jeho tvorba tak zůstává relevantní pro posluchače všech věkových kategorií a sociálních skupin.

Písně Tomáše Kluse se vyznačují především propracovanými texty, které často obsahují společenskou kritiku, osobní zpovědi a filozofické úvahy. Jeho hudební styl, kombinující folk s moderními prvky, vytváří charakteristický zvuk, který je okamžitě rozpoznatelný a který si získal srdce tisíců posluchačů po celé České republice.

Začátky kariéry a první písně

Tomáš Klus začal svou hudební dráhu již v raném věku, kdy se učil hrát na kytaru a skládal první jednoduché melodie. Jeho skutečný průlom však přišel v roce 2007, kdy se zúčastnil soutěže Czechtalent Zlín, kterou vyhrál s vlastní písní Do nebe. Toto vítězství mu otevřelo dveře do světa profesionální hudby a poskytlo mu příležitost nahrát své první demo nahrávky.

V roce 2008 vydal své debutové album Cesta do záhu(d)by, které obsahovalo několik písní, jež se později staly jeho poznávacími znameními. Mezi nimi vynikala především skladba Navěky, která oslovila posluchače svou upřímností a poetickými texty. Album také obsahovalo písně jako Až a Chybíš, které demonstrovaly Klusův jedinečný přístup k textařině a schopnost kombinovat folk s moderními prvky.

Během tohoto období Klus vystupoval především v menších klubech a na folkových festivalech, kde si budoval věrnou fanouškovskou základnu. Jeho texty, které často reflektovaly společenské problémy a osobní prožitky, rezonovaly zejména s mladším publikem. Charakteristickým rysem jeho tvorby se stala kombinace inteligentního humoru, kritického pohledu na společnost a osobní zpovědi.

Na počátku své kariéry spolupracoval s různými muzikanty, což vedlo k vytvoření jeho doprovodné kapely Cílová skupina. Společně začali experimentovat s různými hudebními styly, přičemž základem zůstával folk rock s prvky alternativní hudby. V této době vznikly písně jako Pánu bohu do oken nebo Nina, které ukázaly Klusův potenciál jako skladatele schopného vytvářet chytlavé melodie s hlubokými texty.

Jeho raná tvorba byla silně ovlivněna českými folkovými legendami jako Karel Kryl a Jaromír Nohavica, jejichž vliv lze slyšet v jeho písňových strukturách a textařském přístupu. Klus však dokázal tento vliv přetavit do moderní podoby, která oslovila současné publikum. Písně jako Pocity a Přičichnutí alergikovo z tohoto období demonstrovaly jeho schopnost kombinovat tradici s inovací.

V prvních letech své kariéry se Tomáš Klus také aktivně zapojoval do různých charitativních projektů a benefičních koncertů, což mu pomohlo vybudovat si image společensky uvědomělého umělce. Jeho vystoupení začala být známá svou energičností a přímou komunikací s publikem, což vedlo k rostoucí popularitě zejména mezi studentskou mládeží. Písně jako Taková jako ty a Přičichnutí alergikovo se staly hymnou mladé generace a pomohly definovat zvuk české folkové scény počátku 21. století.

Texty s hlubším společenským významem

Tomáš Klus se ve své tvorbě často dotýká závažných společenských témat a nebojí se kriticky vyjadřovat k aktuálnímu dění. Jeho texty často reflektují politickou situaci, sociální problémy a mezilidské vztahy v moderní společnosti. Například v písni Pánubohudooken poukazuje na konzumní způsob života a ztrátu skutečných hodnot v dnešním světě. Text obsahuje ostrou kritiku materialismu a povrchnosti současné společnosti.

Album	Rok vydání	Počet písní	Nejznámější píseň
Cesta do záhu(d)by	2008	12	Do nebe
Hlavní uzávěr splínu	2009	12	Nina
Racek	2011	12	Panenka
Proměnamě	2014	13	JdeVoZem

V písni Nina se Klus zabývá tématem domácího násilí a postavením žen ve společnosti. Prostřednictvím příběhu konkrétní ženy odkrývá problematiku, o které se často mlčí, a dává hlas těm, kteří sami nemají odvahu promluvit. Podobně závažná témata zpracovává i v dalších skladbách, jako je JdeVoZem, kde se věnuje environmentálním problémům a lidské lhostejnosti k přírodě.

Významnou část Klusovy tvorby tvoří písně s politickým podtextem. Skladba Pánu bohu do oken je přímou kritikou politické situace a korupce. Text obsahuje množství metafor a slovních hříček, které však neubírají na závažnosti sdělení. V písni Do nebe se zabývá tématy jako je manipulace s veřejným míněním a mediální propaganda.

Klus se ve svých textech často vrací k tématu lidské svobody a odpovědnosti. V písni Sibyla zpracovává téma conformity a strachu ze samostatného myšlení. Poukazuje na nebezpečí davové psychózy a slepého následování autorit. Podobné motivy najdeme i v písni Až, kde kritizuje pasivitu společnosti a její neschopnost postavit se proti nespravedlnosti.

V novějších skladbách se Tomáš Klus zaměřuje také na téma digitalizace společnosti a její dopady na mezilidské vztahy. Píseň Cesta reflektuje odcizení lidí v době sociálních sítí a ztrátu skutečného kontaktu mezi lidmi. Jeho texty často obsahují výzvu k probuzení, k aktivnímu přístupu k životu a k převzetí odpovědnosti za stav společnosti.

Významným rysem Klusových textů je jejich poetičnost a používání složitých metafor. V písni Chybíš kombinuje osobní rovinu s obecnější výpovědí o stavu společnosti. Podobně v skladbě Pocity využívá osobní prožitky k vyjádření širších společenských souvislostí. Jeho texty často pracují s různými významovými rovinami, což umožňuje posluchačům nacházet v nich stále nové interpretace.

Klus se nebojí ani kontroverzních témat, jako je například kritika konzumerismu v písni Přičichnutí. Text poukazuje na absurditu současného životního stylu a honby za materiálním blahobytem. V písni Napojen se zabývá tématem závislosti na moderních technologiích a ztrátou autenticity v mezilidských vztazích.

Spolupráce s kapelou Cílová skupina

V roce 2012 začala významná etapa v kariéře Tomáše Kluse, když navázal spolupráci s kapelou Cílová skupina. Toto spojení přineslo do jeho tvorby nový rozměr a významně ovlivnilo zvuk jeho písní. Kapela, kterou tvoří Jiří Kučerovský, Petr Škoda a Jan Lstibůrek, se stala nedílnou součástí Klusova hudebního vyjádření. Společně vytvořili charakteristický zvuk, který kombinuje folkové kořeny s moderními prvky populární hudby.

První společné nahrávky vznikly při práci na albu Racek, kde se již naplno projevila synergie mezi Klusovým autorským rukopisem a instrumentálním přínosem členů Cílové skupiny. Písně jako Nina nebo Sibyla dostaly díky této spolupráci nový hudební rozměr. Kapela dokázala citlivě podpořit Klusovy texty a přitom zachovat jejich původní sdělení a atmosféru.

Během koncertních vystoupení se vzájemná chemie mezi Klusem a Cílovou skupinou projevuje ještě výrazněji. Živá provedení písní často získávají novou dynamiku a energie na pódiu je nakažlivá. Muzikanti z Cílové skupiny dokáží flexibilně reagovat na Klusovy improvizace a spontánní změny v průběhu koncertů, což vytváří jedinečný zážitek pro publikum.

V následujících letech spolupráce přinesla další úspěšná alba jako Proměnamě a Anat život není. Na těchto nahrávkách je již patrná plná integrace kapely do Klusova tvůrčího procesu. Aranže písní jsou propracovanější a instrumentace bohatší, přičemž stále respektují původní písničkářský základ. Cílová skupina se podílí nejen na koncertním provedení, ale významně přispívá i k studiové práci a produkci.

Zajímavým aspektem této spolupráce je také vzájemné umělecké obohacování. Zatímco Klus přináší své osobité texty a melodie, členové Cílové skupiny přispívají svými hudebními nápady a zkušenostmi z různých žánrů. Tato kombinace vytváří originální zvuk, který je charakteristický pro současnou tvorbu Tomáše Kluse.

V posledních letech se spolupráce ještě prohloubila a kapela se stala nedílnou součástí Klusova uměleckého výrazu. Společně koncertují po celé České republice i v zahraničí, přičemž jejich vystoupení jsou pravidelně vyprodaná. Vzájemná důvěra a porozumění mezi muzikanty se odráží v kvalitě jejich společné tvorby a live vystoupení. Cílová skupina tak významně přispěla k evolučnímu vývoji Klusovy hudební cesty a pomohla mu rozšířit jeho umělecký záběr.

Ocenění a hudební úspěchy

Tomáš Klus se během své hudební kariéry stal jedním z nejvýraznějších představitelů české hudební scény a získal řadu prestižních ocenění. V roce 2009 získal Českého slavíka v kategorii Objev roku, což odstartovalo jeho cestu k dalším významným úspěchům. Jeho album Racek z roku 2011 se stalo multiplatinovou deskou a dodnes patří mezi nejprodávanější česká alba. V následujících letech pravidelně obsazoval přední příčky v anketě Český slavík, kde se několikrát umístil v první pětici nejoblíbenějších zpěváků.

Významným milníkem v jeho kariéře bylo získání ceny Anděl v kategorii Zpěvák roku, kterou obdržel za své mimořádné hudební počiny a konzistentní kvalitu tvorby. Jeho písně jako Nina, Panenka a Do nebe se staly rozhlasovými hity a pravidelně se umisťovaly na předních příčkách českých hudebních žebříčků. Klus také dokázal vyprodat největší české koncertní sály, včetně O2 areny, kde několikrát vystupoval před vyprodaným publikem.

Jeho album ProStory získalo platinovou desku již v předprodeji, což je v české hudební historii poměrně ojedinělý úspěch. Tomáš Klus se také může pochlubit několika úspěšnými koncertními turné, která pravidelně vyprodávají sály po celé České republice i na Slovensku. Získal ocenění za nejstreamovanějšího českého interpreta na různých digitálních platformách, což potvrzuje jeho popularitu i v moderní digitální éře.

V roce 2015 byl oceněn za přínos české hudební scéně a jeho schopnost oslovit mladou generaci prostřednictvím inteligentních a společensky angažovaných textů. Jeho písně se pravidelně objevují v různých výběrech nejlepších českých skladeb desetiletí a některé z nich se staly součástí kulturního dědictví současné české populární hudby.

Tomáš Klus také získal několik ocenění za svou charitativní činnost a společenskou angažovanost, kdy své hudební úspěchy využívá k podpoře různých dobročinných projektů. Jeho koncerty jsou známé svou jedinečnou atmosférou a interakcí s publikem, za což získal ocenění za nejlepší live act na několika hudebních ceremoniích. V posledních letech se jeho tvorba dočkala uznání i v zahraničí, především v německy mluvících zemích, kde pravidelně koncertuje a získává pozitivní ohlasy od místní kritiky i publika.

Jeho písně jsou často využívány v různých filmových a televizních projektech, za což získal několik ocenění za nejlepší filmovou hudbu. Tomáš Klus se stal také ambasadorem několika významných kulturních událostí a festivalů, kde jeho vystoupení patří k nejočekávanějším bodům programu. Jeho koncertní vystoupení jsou pravidelně vyprodána měsíce dopředu, což svědčí o jeho stabilní pozici na české hudební scéně.

Hudba je jako křídla, která nás nesou nad všedními starostmi a dovolují nám snít o lepších zítřcích

Tereza Nováková

Písně z alba Racek

Album Racek, které vyšlo v roce 2011, představuje jednu z nejvýznamnějších kapitol v tvorbě Tomáše Kluse. Toto album obsahuje několik zásadních skladeb, které se staly nedílnou součástí české hudební scény. Píseň Nina patří mezi nejznámější skladby z alba a vypráví příběh o lásce a vztazích v moderní době. Text písně obsahuje hluboké metafory a poetické obrazy, které jsou pro Klusovu tvorbu charakteristické.

Další významnou skladbou je Do nebe, která se dotýká témat spirituality a hledání vlastní cesty životem. V této písni Klus kombinuje folkové prvky s moderními hudebními postupy, což vytváří jedinečný zvukový zážitek. Text písně reflektuje osobní zkušenosti a filozofické úvahy autora o smyslu života a lidské existence.

Sibyla představuje další důležitou skladbu z alba Racek, kde Klus využívá své vypravěčské schopnosti k vytvoření působivého příběhu. Píseň se vyznačuje složitou textovou strukturou a propracovanými melodickými linkami. Autor v ní zpracovává témata osudovosti a předurčení, přičemž využívá mytologické motivy a odkazy.

Album obsahuje také píseň Pánubohudooken, která se stala oblíbenou mezi posluchači díky své chytlavé melodii a vtipnému textu. Klus v ní kriticky reflektuje současnou společnost a její problémy, přičemž využívá svůj charakteristický humor a slovní hříčky. Text písně obsahuje množství kulturních odkazů a společenských komentářů.

Možná je další významnou skladbou, kde Klus ukazuje svou schopnost pracovat s emocemi a vytvářet atmosférické písně. Text se zabývá tématy nejistoty a hledání vlastní identity v moderním světě. Píseň je charakteristická svou melancholickou náladou a poetickým zpracováním.

JdeVoZa představuje energickou skladbu s výrazným rytmem a chytlavým refrénem. Text písně se zabývá tématy svobody a nezávislosti, přičemž Klus zde využívá svůj charakteristický styl práce s jazykem. Píseň obsahuje množství slovních hříček a metafor, které dodávají textu další významové roviny.

Album uzavírá píseň Tam u dvou srdcí, která je emotivní baladou o lásce a vztazích. Klus v ní ukazuje svou schopnost vytvářet intimní a osobní texty, které se dotýkají posluchačů. Píseň je charakteristická svou jednoduchou, ale působivou melodií a upřímným textem.

Všechny písně z alba Racek spojuje Klusův charakteristický rukopis, který se vyznačuje propracovanými texty, poetickými obrazy a společenskou reflexí. Album představuje významný milník v jeho tvorbě a obsahuje skladby, které se staly trvalou součástí českého hudebního repertoáru. Texty písní často pracují s metaforami, přirovnáními a různými stylistickými prostředky, což vytváří mnohovrstevnaté dílo s hlubokým významem.

Folkové kořeny v tvorbě

Tvorba Tomáše Kluse je hluboce zakořeněná v české folkové tradici, která se prolíná celou jeho hudební kariérou. Jeho písničkářský styl výrazně navazuje na odkaz velikánů českého folku, jako byli Karel Kryl nebo Jaromír Nohavica. V jeho tvorbě se odráží klasické folkové prvky - důraz na text, akustickou kytaru a především na upřímné sdělení posluchačům.

Klus dokáže mistrně pracovat s českým jazykem, jeho texty jsou plné metafor, slovních hříček a často i společenské kritiky, což je pro folkový žánr typické. Písně jako Nina, Pocity nebo Pánubohudooken jsou ukázkovým příkladem moderního pojetí folkové tradice. V jeho tvorbě se objevují témata lásky, mezilidských vztahů, ale i společenských problémů a politické situace, což jsou motivy, které byly vždy součástí českého folku.

Charakteristickým rysem Klusovy tvorby je také způsob, jakým dokáže propojit tradiční folkové postupy s moderními prvky. Jeho písně často začínají jako klasické folkové skladby s akustickou kytarou, ale postupně přidává další nástroje a moderní aranže. Tento přístup je patrný například v písních JdeVoZem nebo Chybíš, kde se folk mísí s popovými prvky, aniž by ztratil svou autenticitu.

V jeho repertoáru najdeme i čistě folkové balady, které připomínají klasickou tvorbu 60. a 70. let. Písně jako Do nebe nebo Až jsou postaveny na jednoduchém doprovodu kytary a silném příběhu, což je typický folkový přístup. Klus však dokáže tento formát oživit současným jazykem a tématy, která rezonují s dnešní generací.

Důležitým aspektem jeho folkového projevu je také živé vystupování. Na koncertech často improvizuje, mění texty podle aktuální situace a komunikuje s publikem způsobem, který je pro folkové písničkáře typický. Jeho koncerty nejsou jen o reprodukci písní, ale o vytvoření osobního spojení s posluchači, což je další charakteristický rys folkové tradice.

V posledních letech lze v jeho tvorbě pozorovat určitý vývoj, kdy se nebojí experimentovat s různými hudebními styly, ale folkové kořeny zůstávají stále přítomné. Jeho písně jako Cesta nebo Napojen ukazují, že i v moderní době má folk své místo a dokáže oslovit široké publikum. Klusova schopnost zachovat si folkovou autenticitu a zároveň ji obohatit o současné prvky z něj dělá jednoho z nejvýraznějších představitelů současné české hudební scény.

Tomáš Klus tak představuje most mezi tradiční folkovou písní a moderním pojetím autorské tvorby. Jeho písně jsou důkazem, že folklórní tradice může být živá a aktuální i v 21. století, pokud je podána autenticky a s respektem k jejím kořenům.

Protestsongy a kritika společnosti

Tomáš Klus se během své hudební kariéry etabloval jako významný autor protestsongů a společensky kritických písní. Jeho tvorba se vyznačuje přímočarou kritikou politické situace, společenských nešvarů a lidské lhostejnosti. V písních jako Pánubohu do oken nebo Nina otevřeně poukazuje na problémy současné společnosti a nebojí se konfrontovat posluchače s nepříjemnými pravdami.

Významným protestsongem v Klusově repertoáru je píseň JdeVoZem, ve které kritizuje politickou kulturu a manipulaci s veřejným míněním. Text písně obsahuje ostré narážky na politickou reprezentaci a její odtrženost od reality běžných občanů. Podobně působí i skladba Pánu bohu do oken, kde Klus zpívá o morálním úpadku společnosti a ztrátě základních hodnot.

V písni Do nebe se Klus zabývá tématy jako je konzumerismus a povrchnost moderní doby. Jeho texty často obsahují metafory a složité básnické obrazy, které nutí posluchače k hlubšímu zamyšlení nad sdělením. Skladba Sibyla zase reflektuje manipulaci médií a dezinformace v současném světě.

Klus se ve své tvorbě nebojí ani kontroverzních témat. V písni Chybíš se dotýká problematiky mezilidských vztahů v době sociálních sítí, zatímco v Až kritizuje pasivitu společnosti vůči důležitým společenským změnám. Jeho písně často obsahují výzvu k aktivnímu občanství a osobní zodpovědnosti každého jedince.

Specifickou kapitolou jsou Klusovy písně reagující na aktuální společenské dění. Například skladba Cesta se stala neoficiální hymnou občanské nespokojenosti s politickou situací. V písni Pocity zase reflektuje společenskou polarizaci a ztrátu schopnosti vzájemného dialogu mezi různými názorovými skupinami.

Charakteristickým rysem Klusových protestsongů je kombinace kritického pohledu s nadějí na změnu. I v nejkritičtějších textech lze najít optimistické poselství a víru v lepší budoucnost. Tento přístup je patrný například v písni Napojen, kde přes veškerou kritiku současného stavu společnosti nabízí perspektivu pozitivní změny.

Klusovy společensky angažované písně se vyznačují propracovanými texty, které často využívají slovní hříčky a dvojsmysly. Jeho schopnost pojmenovat palčivé problémy společnosti srozumitelným, ale poetickým jazykem z něj činí jednoho z nejvýraznějších současných českých písničkářů-kritiků. Písně jako Dno nebo Přičichnutí ukazují jeho talent kombinovat osobní prožitky s širším společenským kontextem.

V posledních letech se Klus ve své tvorbě zaměřuje také na environmentální témata a kritiku konzumního způsobu života. Jeho písně tak získávají další rozměr společenské odpovědnosti a stávají se hlasem generace, která si uvědomuje nutnost změny současného směřování společnosti.

Duety s dalšími českými umělci

Tomáš Klus během své hudební kariéry spolupracoval s mnoha významnými českými umělci a vytvořil řadu působivých duetů, které obohatily českou hudební scénu. Jedním z nejznámějších duetů je spolupráce s Anetou Langerovou na písni Možná, která spojila dva výrazné hlasy současné české hudby. Tato emotivní balada vznikla v roce 2012 a stala se okamžitým hitem, který dodnes patří mezi nejžádanější skladby na koncertech obou interpretů.

Významná byla také spolupráce s Ewou Farnou, se kterou nazpíval píseň Chci zas v tobě spát. Jejich společný projekt ukázal, jak se mohou propojit dva odlišné hudební světy a vytvořit harmonický celek. Duet se vyznačuje charakteristickým propojením folkového základu s moderními popovými prvky.

S Michalem Hrůzou vytvořil Klus emotivní skladbu Pro nic za nic, která se stala součástí společných vystoupení na různých festivalech a kulturních akcích. Jejich hlasy se vzájemně doplňují a vytvářejí jedinečnou atmosféru, která oslovuje posluchače napříč generacemi.

Neopomenutelná je také spolupráce s Jaroslavem Uhlířem, se kterým Tomáš Klus několikrát vystupoval v pořadu Hodina zpěvu. Společně přepracovali některé známé písně z pohádek a dětských filmů, čímž jim dali nový rozměr a přiblížili je současnému publiku.

V roce 2015 se Klus spojil s Karlem Plíhalem při příležitosti několika společných koncertů, kde společně interpretovali jak vlastní tvorbu, tak i lidové písně v moderním pojetí. Tato spolupráce ukázala Klusovu schopnost respektovat folkové kořeny a zároveň je přetvářet do současné podoby.

Zajímavým projektem byla také spolupráce s Chinaski, konkrétně s Michalem Malátným, se kterým Klus nazpíval píseň Láska a data. Tento duet představuje originální spojení dvou výrazných osobností české hudební scény a jejich charakteristických pěveckých stylů.

S Lenkou Dusilovou vytvořil Klus několik společných vystoupení, kde předvedli jak vlastní tvorbu, tak i cover verze známých písní. Jejich spolupráce se vyznačuje experimentálním přístupem a neotřelými hudebními aranžemi.

V posledních letech se Tomáš Klus věnuje také projektům s mladšími umělci, čímž podporuje nastupující generaci hudebníků. Například spolupráce s Pokáčem na několika písních ukázala, že i rozdílné hudební přístupy mohou vytvořit zajímavý celek. Jejich společná vystoupení jsou charakteristická humorem a nadsázkou, což perfektně zapadá do repertoáru obou umělců.

Nejnovější skladby a současná tvorba

Tomáš Klus neustále přichází s novými hudebními počiny, které oslovují posluchače napříč generacemi. V posledních letech vydal několik významných skladeb, které dokazují jeho neutuchající kreativitu a umělecký vývoj. Jeho nejnovější album Cítím z roku 2023 představuje intimní pohled do zpěvákovy duše a obsahuje písně jako Prázdniny či Až se ti jednou bude zdát, které získaly značnou pozornost na streamovacích platformách.

Současná tvorba Tomáše Kluse se vyznačuje větší hudební propracovaností a experimentováním s různými žánry. Zatímco dříve byl známý především jako folkový písničkář s kytarou, nyní jeho skladby obsahují prvky popu, rocku a dokonce i elektronické hudby. Tento posun je patrný například v písni Paměť, kde využívá moderní produkční postupy, aniž by ztratil své charakteristické textařské kvality.

V roce 2022 překvapil fanoušky spoluprací s mladými umělci, což vedlo ke vzniku několika zajímavých duetů. Významná byla zejména spolupráce na skladbě Nevzdávej to, která vznikla ve spolupráci s mladou zpěvačkou Annou K. Píseň se stala hymnou pro těžké životní situace a získala si přízeň posluchačů díky svému pozitivnímu poselství.

Klus se v současné době více zaměřuje na společenská témata, což se odráží v písních jako Zrcadlo doby nebo Propast. Jeho texty jsou nyní ještě více angažované a reflektují aktuální společenské dění. Přesto si zachovává svůj charakteristický poetický styl a schopnost dotknout se osobních témat posluchačů.

V rámci své nejnovější tvorby experimentuje také s formátem vydávání hudby. Místo tradičních alb začal vydávat jednotlivé písně v pravidelných intervalech, což mu umožňuje bezprostředněji reagovat na aktuální dění a své pocity. Tento přístup se odráží například v projektu Písně z pokoje, kde každý měsíc představuje novou skladbu nahranou v intimním prostředí svého domova.

Současná tvorba Tomáše Kluse zahrnuje také několik písní věnovaných jeho dětem a rodinnému životu. Tyto osobní skladby, jako například Uspávanka pro Josefínu nebo Dětským očím, ukazují jeho něžnější stránku a schopnost přetavit každodenní rodinné momenty do působivých písní.

Na koncertech nyní představuje mix starších hitů s novými skladbami, přičemž často improvizuje a upravuje aranže podle aktuální atmosféry. Jeho živá vystoupení se stala ještě více interaktivními, kdy často zapojuje publikum do vytváření spontánních hudebních momentů. Toto propojení s publikem se stalo charakteristickým rysem jeho současných koncertů a dodává jim jedinečnou atmosféru.